Miafyzitismus

Miafyzitismus (z řec. μία mía, jedna + φύσις fýsis, přirozenost; či též henofyzitismus) je christologie orientálních ortodoxních církví a součást christologie některých dalších křesťanských církví uznávajících sedm prvních ekumenických koncilů; samotný miafyzitismus byl definován Druhým konstantinopolským koncilem. Miafyzitismus hlásá jen jednu podstatu Krista. Jeho božství a lidskost jsou sjednoceny do jedné přirozenosti, dvě bytosti jsou sjednoceny bez separace, záměny či střídání se.

Historicky křesťané chalkedonského vyznání miafyzitismus obecně adoptovali a přizpůsobili ortodoxnímu výkladu, nicméně miafyzitismus u nechalkedonských křesťanů chápali jako součást monofyzitismu. Samy orientální ortodoxní církve tento pohled však odmítají.^[1]